Pořádně se proletíme! | Letka 307

24. září 2013 v 4:24 | napsal: Kevin *Wulfric* Scherrer (16) |  KNIHY

Hustý! Po dlouhý době KONEČNĚ nová recka! Tentokrát je na pranýři tuzemská sáj-fáj tvorba.

Letka 307


Základní informace:

Autor: Pavel Fritz
Počet stran:
Vydaly: Straky na Vrbě
ISBN: 978-80-87364-32-1

Anotace:


"Válka je svině. A pro tu ve vesmíru to platí dvojnásob, zvlášť, když proti sobě bojují lidé. Na mnoha místech Galaxie se síly Federace zoufale brání proti postupu Tormanského společenství, které si zotročuje jeden svět za druhým. V urputných a nelítostných bojích, kdy se neberou zajatci a cílem je totální likvidace protivníka, se střetávají mohutné bitevní flotily. Konec války je v nedohlednu, z letadlových lodí startují den za dnem stíhači, veteráni i nezkušení zelenáči, aby se v kvantovém hyperprostoru porvali o osud civilizace.

Jestli se z mise vrátí, jim však nezaručí nejmodernější technika ani ničivé zbraně. V sedmém rozměru je totiž každý odkázaný především sám na sebe, na své schopnosti, izolovaný a neschopný komunikovat. A když nemají piloti zároveň pořádnou porci štěstí, v normální realitě pak není co pohřbívat."

Recenze:


Válka je velká svině už ve třech rozměrech. O tom, jaká je válka v sedmé dimenzi se radši zmiňovat nebudu. Nicméně, kniha, která vypráví o této sedmirozměrné válce je výborná!

Pavel Fritz na skoro šesti-stech stránkách podrobně rozepsal drsný válečný konflikt mezi dvěmi trošku archetypními frakcemi. Děj je sice dost obsáhlý a roztažen na dost velký počet stran, panu Fritzovi se ale podařilo mě upoutat, takže se žádné přeskakování nekonalo. Kniha se sice od začátku nese v dost mírném tempu, ale když už se konečně objeví nějaká akční pasáž, je zpravidla velmi dobře napsaná. Stíhací souboje v sedmirozměrném prostoru byly popsány kupodivu hodně srozumitelně a jasně.
Celkově na mě kniha působila dost dobrým dojmem. Autorovi se podařilo navodit takovou lehce tajemnou, chladnou
a nevypočitatelnou atmosféru dravého válečného konfliktu.

Nicméně, kniha občas vyvolává pocit toho, že místo military sci-fi čtete nějakou učebnici kvantové fyziky - v tomto bodě jsem se musel držet, abych to nepřeskočil.

Z počátku jsem si myslel, že se kniha trošku rozběhne ale jak jsem se dostal za druhou kapitolu, nemělo smysl si nic nalhávat. Pohodlně jsem se usadil, uvolnil se a nechal se strhnout klidným tempem knihy, na které jsem si musel zvykat. Jsem zvyklý na trošku svižnější knihy. Přesto si ale myslím, že kdyby podobný příběh psal...dejme tomu Kulhánek, asi by to ztratilo kus atmosféry a nenapodobitelné kouzlo, které kniha bezesporu má.

V jednoduchosti je síla - tím se asi řídil autor, když knihu psal, protože styl psaní je dost jednoduchý a srozumitelný. Kniha opravdu působí dojmem, že se jedná o deník nějakého vojáka. Škoda jen, že se dle stejného hesla neřídil, když popisoval fyzikální detaily. To bylo také srozumitelné (s menší pomocí tetky Wikipedie), ale... no, mohlo to být lepší. Zato technické popisy a popisy emocí a postav byly skoro dokonalé. Sice si nedokážu představit, jak je možné postavit v naší dimenzi stíhačku, která je napůl v naší - třetí - a napůl v sedmé dimenzi, ale to je detail.

Co mi docela vyhovovalo bylo, že hlavní hrdina knihy je pouze občejný člověk, kteréhož schopnosti končí u toho že dokáže přežít déle, než jeho spolubojovníci. Dost legrační byla pasáž, ve které se vzpamatovává z voperování mozkových implantátů, které mají rozštěpit jeho vědomí, aby dokázal lépe pilotovat stíhačku. Celé to probíhá tak, že v jeho mozku se náhle objevil pan Matikář, tichý typ, kterého není radno rušit během mise. Byla by to fatální chyba.

Nápad s tím, že pro pilotování stíháčky je potřeba symbióza člověka a stroje se mi líbí, je to originální a šlape to.
Když už jsme u té symbiózy a implantátů - druhá frakce, Tormani - své piloty upravují geneticky, zatímco Federace používá implantáty. Tohle je zásadní rozdíl mezi oběma stranami. Jinak to jsou dvě obyčejná lidská společenství, která vedou vyčerpávající zákopovou válku o moc.
Klasika.

Plusy a mínusy:

+ Realistické, atmosferické, jednoduchý styl psaní

- V určitých chvílích se z knihy stává nudná učebnice kvantové fyziky

Verdikt:

Třistasedmička je rozhodně kousek, který by si neměl nechat ujít žádný sci-fi nadšenec - 80%
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama