Ekofašos vrací úder, sága pokračuje | Cesta krve

12. září 2012 v 22:05 | <*Wulfric*> (15) "Grey eminence" |  KNIHY

A do toho všeho se přimíchají mimozemšťani a zombíci.
Číhají všude, za každým rohem - otevřete dveře - Ekofašos! Otevřete ledničku - Ekofašos! Otevřete auto - Ekofašos! Otevřete konzervu - Sardinka!... a Ekofašos!

Cesta krve: Dobrák
Cesta krve: Cynik



Základní informace:

Autor: Jiří Kulhánek
Počet stran: 352/304
Vydal: Poutník 1996/1997
ISBN: 80-85892-29-4 / 80-85892-31-6

Anotace:

Cesta krve - Dobrák
" Několik dní stačilo útočníkům, aby dobyli Zemi a většinu obyvatel odvlekli neznámo proč a neznámo kam. Ty, které zde ponechali, pak proměnili v podivné zombie, honící několik málo přeživších lidí. Není čas se ptát kdo, jak a proč Zemi přepadl, protože na pořadu dne je jen to nejdůležitější: přežít v troskách civilizace. Něco takového dokáže jen ten, kdo sám sebe změní ve vražedný stroj. Toto je příběh muže, který ve svém boji uspěl, příběh nezlomné vůle a touhy po pomstě."
Cesta krve: Cynik
" Po zběsilé cestě do Afriky, hromadném čištěním povrchu Země od mrtváků, popelnic a pancéřáku, narazil náš hlavní hrdina na kmen přeživších bojovníků za svobodu. Jak bude pokračovat boj proti invazi? Podaří se zničit mateřskou loď cizáků? Přestane konečně ten Druhý do všeho kecat? Opět skvělý Kulhánek a jeho styl skvěle vtáhne každého do děje a nepustí do přečtení poslední stránky."

Recenze:

Tak tohle byl masakr. Vážně.
Po přečtení Divokých a zlých, Nočního klubu a hlavně po Setkání v Bohu (povídka) jsem myslel, že jsem připraven na vše. Jaký bláhový smrtelník jsem býval... tedy, bláhový jsem pořád, jen to s tím smrtelníkem se změnilo - u Cesty krve jsem se božsky bavil!

Kulhánek je prostě týpek a nic mu není svaté - a toho si cením.
Sice už se začíná trochu (pořád) opakovat (boj - prohra - schovávaní se před protivníky - vyzbrojování se - prohra - ještě lepší vyzbrojení - výhra a občas i hořkosladký konec), nemluvě o tom, jak se perfektně vykrádá - ale o to jde.

Děj se nezastavuje, jedeme prakticky nonstop; pořád se něco děje, pořád cáká krev, lítají vnitřnosti, vržou zuby, bzučí mouchy (a že jich bylo); Ten druhý neustále kafrá, Ten první se snaží ho nevnímat - prostě pořád něco.
Cesta krve byla rozhodně mnohem lepší, než Stroncium. Na Noční klub neměla, Divokým a zlým nesahala ani po paty a Vládcům strachu naháněla strach.

Prostě a jednoduše:
Je to prostě takový extra krvavý, postapokalyptický, tatarský biftek servírovaný přímo do postele, s krvavou nádivkou a koňskou hlavou jako předkrm.
Děj ujíždí jako Mika Häkkinen s prskavkou v zadku a garantuju, že na jediné stránce nenajdete zívací část, popisující jak kdysi před léty létaly vlaštovky tak nízko, že za chvíli přišel jarní deštík a pak Adéla ještě nevečeřela, protože měla spoustu práce s pečením koláče pro strýčka Gandalfa.
Je to sice staré ohrané téma se spoustou zombií, vampírů a podobných nesmyslů, ale vzhledem k užitému humoru a tomu, že zombiím se říká "mrtváci" a mimozemským stíhačkám "popelnice", si mě Mistr dostal (zase) na svoji stranu.
Pokud hledáte úlet do jiné reality, reálné asi jako pevné čtyřky modelky Erbové, pak tato kniha je přesně to pravé pro vás.
Pod tohle bych se podepsal!

Plusy a mínusy:

+ Pořádná porce brutality
+ Styl psaní

- Trochu ohraný děj

Hodnocení:


Obě knihy naprosto fantastické - 95%

Zdroj obrázku: Cilichili.cz/Bookfan.cz
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 slečna Krásná slečna Krásná | 29. prosince 2013 v 21:30 | Reagovat

Ano, Kulhánek, má skrytá závislost...na holku je to až dost brutální...ale já se před ničím nenechám zastavit! Všechna jeho díla jsem úplně zhltla.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama